Pokud tě omrzel pohled na barevný ráfky nebo šedej rám tak máš dvě možnosti buď si to za nehorázný prachy nechat udělat nebo se opatřit ocelovejma nervama a pustit se do toho sám . Zkusím popsat jak se rychle a efektně dostat do cíle. Lak je možno smýt odstraňovačem starých nátěrů a tím si nepoškodíme již poměrně hladký podklad. Pokud se pustíme do rámu, který je většinou proti oxidaci chráněn vrstvou bezbarvého eloxu tak nezbude než vrstvu odbrousit a na začátek šmirglem asi 320 a postupně snižovat zrnitost šmirglu. Hrubší šmirgly je možno hodit na vrtačku, ale jemnější a závěrečný broušení je nejlepší dělat ručně sice s větší námahou, ale co by jsme pro naši mášu neudělali. Při přechodu na jemnější šmirgl je vzhledem k přehlednosti zda jsme se zbavili předchozích hlubších rýh měnit úhel broušení o 90°. Na první pohled se může zdát vybroušení dobrý, ale po leštění se objeví škrábance a několik hodin úmornýho leštění je zbytečně v háji. Od zrnitosti 600 brousit za občasného namočení plochy jinak se zrníčka nelepí na šmirgl a přestane brousit. Zcela postačí v poslední fázi nejmenší zrnitost 1000. K rozleštění svarů je potřeba např. sisalový kotouč a brusná pasta-na broušení ventilů nebo silichrom. K leštění postačí flanelovej hadr a leštící pasta. Pastu seženeme v obchodě s vrtačkama apod. Většinou je ve formě zelené pasty. Viděl jsem jak se někdo snažil pastu nahrazovat leštěnkou na lak, ale bez valných výsledků. K urychlení leštění je k mání velkej výběr leštících kotoučů. Na začátek je potřeba trochu hrubší. Osvědčil se i starej koberec na gumovým unašeči do vrtačky, nebo různý filcový kotouče a leštit a leštit. Stačí rozotčit a kotouč nechat pastou otřít. V případě ručního leštění je potřeba tvrdou leštící pastu rozdrtit třeba s olejem (pokud použijete silikonovej tak vznikne i ochrana proti oxidaci), aby se vám to líp na hadr nanášelo. Pozor na odlitky, který jsou o něco tvrdší než válcovanej hliník a nejde ani srovnávat lesk těchto dvou leštěných částí. Nakonec je potřeba doleštit povrch a zbavit ho tak mikroškrábanců. Který na slunku nemusí vypadat moc pěkně. K tomu je nejvhodnější měkkej kotouček z flanelu, hedvábí či vlny a dolešťovací pasta např. modrá UNIPOL. Postačí i Neoxyd, který povrch zároveň konzervuje. Je jasný, že každej dotek na naleštěnej hliník bude hned vidět a málokdo touží mít z motorky banku otisků. Tak buď nenechavcům sekat ruce, nebo nosit pořád hadr a nebo díl naeloxovat.

A la Elox :

Jedná se o dobrou náhražku, která vzhledově vypadá na 99% jako elox. Je to vypalovací barvu na keramiku, která není krycí jako normální barvy, ale podle tloušťky je průhledná a je vidět i rozleštěnej podklad. Je ale nutné ji stříkat, neboť po naředění je dost tekutá a vytváří mapy. Vypálení je na rozdíl od předepsaného 160°C/30min lepší 200°C/nejmíň 30min. Pozor na vysoký teploty, při kterých barva sice pěkně vytvrdne, ale změní barvu (např. modrá na zelenou, no a mít zelenou R6?). Klasickej elox funguje tak, že kyselinou vytvoříte póry v hliníku, ponoříte do barviva a vyvařením se barva uzavře. Tzn. že této postup lze použít jen na hliník a jeho slitiny. Barvu na keramiku a kovy lze použít na jakýkoliv kov a tudíš třeba i na pozinkované šroubky. Já jsem používal barvu od firmy Marabu a sehnat se dá buď v potřebách pro výtvarníky nebo v lepším papírnictví. Je to malá skleněná lahvička o obsahu asi 15ml.Jsme Češi a tak nás samozřejmě zajímá na kolik nás tato sranda přijde. Pokud spočtu jen spotřebovaný materiál tak leštění rámu do 300 Kč (orientačně:smirek 10Kč/arch, leštící kotouč 90Kč-průměr 10cm, pasta-spotřeba 80Kč, práce-k nezaplacení), nástřik a´la elox 10 dm3 (držáky stupaček, rámeček budíků, všechny inbusy na motoru, tlumič řízení) asi 20Kč.

autor: GSX-Roll

rám a víčko spojky napodobenina eloxu na držáku stupačky a inbusech hezká prácička moje zadní kyvka s PhotoLifem

Eloxování :

Elektrolytickou oxidací neboli eloxováním získáme povrch, který nejen vzdoruje korozi a lze ho i barvit, ale navíc docílíme tvrdosti povrchu, která se blíží tvrdosti skla. Pracovišť, která kutilům tuto službu v malém poskytují, spíše ubylo, a tak většinou nezbývá než se do toho pustit vlastními silami. Není to ostatně tak těžké. Výrobek nejdříve na několik minut ponoříme do 10-20%  roztoku hydroxidu sodného (NaOH). Získáme jej rozpuštěním 100-200g pevného NaOH koupeného v nějakém lepším obchodě s fotopotřebami v 800-900ml vody. Protože eloxovaný předmět bude sám tvořit elektrodu, uchytíme jej za jeden konec hliníkového vodiče, opláchneme ve vodě a ponoříme do velké, skleněné, hliníkové nebo polyetylenové nádoby vhodných rozměrů s přibližně 22% roztokem kyseliny sírové (H2SO4). Ten získáme třeba tak, že k 520ml kyseliny, který se prodává do olověných akumulátorů, opatrně přilijeme 350ml vody (destilované). Výsledná hustota roztoku by se měla v každém případě pohybovat kolem 1,155 gcm-1

Do tohoto roztoku ponoříme ještě druhou elektrodu – nejlépe hliníkový plech svinutý do válce kolem stěny nádoby. Pokud je nádoba z hliníku (resp. ze slitiny hliníku), může sama tvořit elektrodu.  Za zdroj proudu pro vlastní eloxaci poslouží i obyčejná nabíječka akumulátorů, výhodná je možnost měřit proud, či jej dokonce regulovat. Eloxovaný předmět bude anodou(+), druhá elektroda katodou(-). Nejlépe je ponořit nádobu ještě do další, větší kádě se studenou vodou, protože při průchodu proudu dochází k ohřívání roztoku, což celý proces značně zpomaluje.

Pak už můžeme zapnout proud. Samo eloxování trvá od 5 do 100 minut, záleží na velikosti proudu, velikosti povrchu součástky a také na tom, jak se nám podaří udržet teplotu roztoku kolem 20°C. S délkou procesu asi bude nutné z počátku trochu experimentovat. 

Nakonec součástku vyjmeme, opláchneme a obarvíme – nejlépe povařením v barvivu DUHA, které se používá k barvení umělých tkanin. Dobrých výsledků dosáhneme obvykle s černým barvivem. Teprve pak je možné se součástky dotknout rukou, protože jinak každá mastnota způsobí světlou skvrnu. Předmět na závěr ještě povaříme v destilované vodě (asi 10 minut), usušíme, potřeme libovolným olejem a vyleštíme kouskem flanelového hadříku. Získáme tak součástku či konstrukční prvek, který se svými vlastnostmi blíží nerezu, při podstatně nižší ceně a snazším opracování.

Tento návod mi poslal někdo z chatu ale já bohužel zapoměl jméno.Děkuju a soráč.

Anodická oxidace-elox (vlastnosti,postup)

Povrchové úpravy a tep. zpracování

Aluminium Anodiser Council

Anodizing Aluminium

zpět do ´Jak na to´