Suzuki GSR 600
prosinec 2005

Na dílnu se nám dostala motorka dovezená z Nemecka po havárii a potíž majitele byla s ukazatelem teploty na prístrojové desce. Jednalo se o Suzuki GSR 600. Vstrikování motocyklu bude venována vetší oblast, ale aspon v krátkosti cím se tento motor vyznacuje. Jedná se o sekvencní neprímé, vícebodové vstrikování s jedním vstrikovacem na každý válec, dávka paliva není urcována zpetnou vazbou z lambda sondy, ale pouze na základe korekcních hodnot (teplota vzduchu, teplota motoru, atmosférický tlak) a základních hodnot (poloha škrtící klapky, otácky, tlak v sacím potrubí). Na prvním míste byla rec o schopnosti cidla teploty motoru (NTC), což bylo však i první úvahou majitele, který cidlo vymenil za jiné a závada trvala nadále. Diagnostiku motorky dostali sverenu Lukáš s Honzem, žáci tretího rocníku ISŠA v Brne, specializace jednostopá motorová vozidla. Prvne jsme si celá skupina rekli neco o merení teploty a jakým zpusobem to ovlivnuje vstrikování. Špatná informace na digitálním ukazateli je nepríjemnost práve v ohledu na složení smesi. Teplota byla stále kolem 25°C a nijak se nemenila pri zahrívání motoru. Nekdy se objevilo i 35°C, ale více ne. Studený motor chytal dobre, u teplého bylo nutno pridat více plynu. Kluci zmerili cidlo, které chodí v rozsahu 2,4kO (cca 20°C), 800O (50°C), 300O (80°C) a tyto hodnoty se shodují s manuálem. Napájení senzoru je 5V a napetí na snímaci odpovídalo presne napetí na vstupu do rídící jednotky, zmerena byla dukladne celá cesta do RJ. Kluci prišli s tím, že by je zajímalo jak se chová doba vstriku pri zahrívání motoru. Vycházeli z hypotézy, že sice na prístrojové desce je teplota chybná, ale RJ ví o teplote správné a dávkuje palivo správne. Místo snímace teploty použili potenciometr pro snadnejší manipulaci s „teplotou“ motoru. Doba vstriku opravdu reagovala na zmeny odporu a tak jsme došly k tomu, že byt na prístroji je teplota prakticky nemenná, tak jednotka zmenu teploty vidí a reaguje. Obohacení u motoru studeného (a zdravého) je približne 35% dávky což u našeho záludného GSR byl stav mezi studeným a teplým motorem (to jsme prenechali na snímaci, kterému jsme po predchozích merení verili) rozdílný asi jen o 20%. Kluci zacali studovat cestu informace mezi RJ a prístrojovým panelem, kde nemohli najít žádný doposud známý signál a teplotu po delší dobe našli zakódovanou v paketu informací (obr. 03). S takovou informací bohužel nejsme schopni nijak pracovat ani zhodnotit. Na oscilogramu 04 je videt zmena informací o teplote do prístrojové desky (mereno po oprave na správne bežícím motoru). Cervená linka zobrazuje informaci o teplote pro palubní teplomer, modrá linie je výstupní napetí ze snímace.

Diagnostika rídících jednotek není u motorek zatím v takovém rozmachu a tak nás ani do poslední chvíli nenapadlo použít diagnostiku od Gutmanna, protože na motocyklech kde bychom ji rádi využili k odhalení závady nebyl komunikacní port prestože to jsou moderní motocykly rok 2004. Gutmann sice nenabízel prímo tuto motorku, ale zkusili jsme její blízkou príbuznou a to GSX-R 600 a kupodivu vše fungovalo. Kluci si dali kontrolu parametru a to konkrétne otácky, teplotu motoru, polohu škrtící klapky a predstih. Startují motorku nadšeni, že ted se ukáže a po chvíli zklesle sledují monitor, kde teplota motoru visí na hodnote 28°C jak ukazuje prístrojová deska. Neverí tomu, protože reakci na zmenu doby vstriku u zahrívajícího se motoru prece videli. Skocí do menu nabídek parametru vozidla a zkusí sledovat i teplotu vzduchu. Co spatrili a rozlousklo záhadu je videt na obr. 05. Teplota vzduchu postupne roste a to až k teplotám 50°C a dále a tak horko na dílne urcite nemáme. Musí být prohozené konektory, zrodilo se v jejich hlavách. A opravdu, místa jsou tak blízko sebe a navíc konektory jsou tvarove shodné a došlo k zámene. Zpetne jsme rozebrali co se vlastne v motoru delo a všichni hledeli jak primitivní vec dokáže pozlobit mechanika na dost hodin.

Diagnostika je krásným hlavolamem a i když casto clovek upadá v zoufalství, stejne ho porád nezjištená vec nutí k dalším pokusum a hledání cesty k cíli. Každá vyrešená závada je cennou zkušeností a v tomto prípade zrovna platí, že hledání závady zabere 99% casu, její odstranení (prehodit dva konektory) už jen zlomek vynaloženého úsilí.

závadu rešili Lukáš Hostinský a Honza Kašparec, 3.roc., napsal M.Rollinger



Zpet na seznam clánku